O knize: 2011 / Seděla jsem u starého mlýna a dívala se na světla v oknech domů. A představil jsem si lidi v kuchyni u stolu, jak pijí čaj a povídají si o maličkostech. Útulný svět někoho jiného... V tom mém byla cesta do nikam a strach ze setkání s kolemjdoucími. Je mi dvacet pět let a mám za sebou celý život. Dlouho a bez radosti... Můžu utéct, někam jít. Nemám peníze, ale to nevadí. Zvládám to stejně jako předtím. Pas je u mě... Bude se muset zničit... Hodně jsem přemýšlel a zahnaly mě jen myšlenky na Martina. Je to příliš bolestivé, příliš děsivé... Měsíc se schoval za mraky a úplně se setmělo. Musíme se vrátit. V domě starého muže se rozsvítilo. Nespí, čeká na mě. Byl jsem rád, že mám alespoň toto útočiště. Otevřel jsem dveře, vstoupil do chodby... V tu samou chvíli mi něco spadlo na hlavu, před očima mi vybuchl celý ohňostroj. A pak to zhaslo…